Hrabě Sporck si ve své fantazii vytvořil postavu  Herkommana – Zvykomila, který představoval patrona všeho zlého, zkostnatělého a zpátečnického. Je to arcilotr, původce všeho zla a hříchu a jeho kořeny jsou přímo v ďáblovi. Nechal ji zhmotnit Matyášem Braunem. Podle grafiky rytce Antonína Birckharta roku 1719 leží u nohou rozkročené mužské postavy v rytířském brnění symbolicky sedm knih. Těchto „Sedm knih Herkomanna Zvykomila“ bude součástí stavby z asi 2000 knih, která vznikne na místě někdejšího Domu filozofů pod Šnečí zahrádkou s pramenem. Sporck ale musel Herkommana později nevelkými zásahy nechat předělat na Goliáše. Místo jablka dostal štít a z knih vzniklo skalisko.

Tradičně – již po čtrnácté – se na festivalu objeví instalace Abbé Libanskeho a Barbary Zeidler Bibliotheca. Tentokrát se Sporckova knihovna Dům filozofů po 289 letech opět vrátí do Kuksu. Nezbytnou součástí kukského komplexu byl totiž i tzv. Dům filozofů. Bylo v něm umístěno údajně přes 40 000 svazků. Jeho stavba byla zahájena v roce 1720 a ukončena roku 1722. Konkrétní vzhled této budovy stranou špitálu i lázeňské části existuje pouze na dobových vyobrazeních. Knihovna byla konfiskována při inkvizičním přepadení Kuksu v roce 1729.

  

Abbé Libansky

(1952) je fotograf, grafik a land artový umělec. Narodil se v Praze, od roku 1982 žije a pracuje ve Vídni. Zabývá se také výstavní činností nejen v Rakousku a v Čechách, ale i v zahraničí – jako např. Recycling Art (Curych), Československá fotografie v exilu (Praha), Borders in the Head / 200 Benešových hlav proti populizmu (hranice mezi Českou republikou a Rakouskem) nebo My Underground (Vídeň, Krakov, Tel Aviv, Jeruzalém, Drážďany, Varšava, Brusel, Praha, Mnichov). Na festivalu THEATRUM KUKS pravidelně vytváří land artovou instalaci BIBLIOTHECA, která oživuje Sporckovu knihovnu a nabízí festivalovým návštěvníkům nepřeberné množství různojazyčných knih.  

igkultur.at

„Všechno mělo tak zdařilý průběh, že mladší dcera najednou shledala, že hostitel nemá vous tak modrý a je to velmi slušný muž.“

Hrají: Kateřina Prášilová a Monika Němečková
Režie: Jarka Holasová a soubor
Dramaturgie: Kateřina Prášilová a Jarka Holasová

30 minut.

Soubor DĚVČÁTKO A SLEČNY vděčí za svůj vznik festivalu THEATRUM KUKS, kde měla v roce 2013 premiéru jeho první inscenace „Kázání děvčátkům a slečnám“. Z festivalu THEATRUM KUKS si můžete pamatovat také inscenaci „Ušubraná“. Základem souboru jsou Monika Němečková a Kateřina Prášilová pod režijním vedením Jarky Holasové. Soubor se zúčastnil řady přehlídek a festivalů amatérského divadla (Loutkářská Chrudim, Šrámkův Písek, Wolkrův Prostějov, Jiráskův Hronov). Letošní pětileté výročí soubor slaví návratem k Pohádkám mé matky husy (1697) Ch. Perraulta.

PROGRAM KONCERTU:

Divná slečinka (text J.P.Duprey, hudba Iva Bittová)
Nani (text anonym, hudba Joaquín Rodrigo, arr. Iva Bittová)
Kalimba (hudba Iva Bittová)
Nejsi (hudba Iva Bittová)
Entwine (text Ken Hunt, hudba Iva Bittová)
Crying (text Gertrude Stein, hudba Iva Bittová)
Loli ruža (romská píseň, hudba Iva Bittová)
I’m I (text Gertrude Stein, hudba Iva Bittová)
Muse / Víla (text a hudba Iva Bittová)
Rain / Déšť (text Karel David, hudba Iva Bittová)

Iva Bittová

(*1958) pochází z muzikantské rodiny. Vystudovala hudebně-dramatický obor na brněnské konzervatoři. Od prvního ročníku působila jako herečka a zpěvačka v divadle Husa na provázku v Brně. Na hodiny houslí docházela k profesoru Rudolfovi Šťastnému, který byl tehdy primarius Moravského kvarteta. „Housle se staly mým životním hnacím motorem a důležitým průvodcem mou cestou životem, neboť stejně jako hra na tento úžasný nástroj vyžaduje přísný řád, tak i mé hledání a přístup k práci vyžaduje maximální píli.“ Iva Bittová prošla mnoha hudebními žánry od folklóru přes alternativu, jazz, rock až ke klasické hudbě včetně hostování v opeře (role Dony Elviry v opěře Don Giovanni W. A. Mozarta). Její hudební jazyk je naprosto originální, skladby a kompozice vznikají z podnětů všedního života. Důležité je pro ní ticho a ničím nerušená pozitivní atmosféra, která se do hudby vtiskne. V roce 2015 vystudovala bakalářské studium na Akademii staré hudby při hudební vědě na Masarykově univerzitě v Brně. Iva Bittová hrála i v několika filmech, za něž získala i řadu ocenění, stejně tak získala řadu cen za hudbu. Spolupracovala s řadou vynikajících muzikantů (Antonín Fajt, Bobby McFerrin, Dorothea Kellerová, Emil Viklický, Ethel Quartet, Jiří Bulis, Jiří Stivín, Košická filharmonie, Marek Eben, Miloš Štědroň, Phil Milton, Richard Müller, Solamente Naturali, Susumu Yokota a další). Pravidelně koncertuje v Čechách i po celém světě (Brusel, Tokio, New York, Paříž,…).

bittova.com

 

Projekt získal cenu prestižní přehlídky Česká taneční platforma za Taneční inscenaci roku a zároveň Objev roku 2018, kterou uděluje mezinárodní odborná porota.

Koncept, choreografie: Martin Talaga
Délka: 30 minut
Performeři: účastníci pohybového workshopu s Martinem Talagou

 

Vizuálně-pohybová performance, jejímž hlavním zájmem je lidské tělo. Performance putuje po českých galeriích a výstavních prostorech, přičemž pokaždé se liší. Fyzický pohybový slovník je tu postaven na možnostech a nemožnostech těla. Co všechno je schopné vyjádřit. „Jako kontrast k nedokonalému, ale živému tělu pracujeme s rozebranou figurínou lidského těla, která jakkoli dokonalá proporčně, navždy zůstane jen chladným kusem plastu bez duše.“, říká choreograf Martin Talaga.  

Performance SOMA měla premiéru roku 2017 v galerii Mánes. Od té doby se konala například v MeetFactory nebo na přehlídce Designblok. V březnu 2018 se přesunula do prostoru Veletržního paláce. „Performance je výjimečná tím, že se pokaždé mění. Přizpůsobujeme ji nejen prostoru, ale i počtu umělců. Zatímco na premiéře jsme byli tři, ve Veletržním paláci vystoupilo 20 interpretů. I proto se zaměřujeme na zobrazení sousoší, velkých fresek či skupinových maleb,“ dodává Talaga.

MARTIN TALAGA

Performer, tanečník a choreograf. Pochází ze Slovenska, kde získal vztah k folklóru a hře na lidové nástroje (dudy, píšťalky a fujaru). Rozhodl se ale věnovat tanci a momentálně studuje na pražské AMU choreografii na magisterském stupni. Svoje zkušenosti obohatil na mnoha workshopech doma i v zahraničí a také na choreografické stáži v LABAN/TRINITY SCHOOL v LONDÝNĚ. Jako interpret působil externě v souboru Laterna Magika v představení ANTIKÓDY v režii Braňa Mazúcha a choreografii Vierky Ondrašíkové, se kterou následně pracoval i na jejím projektu SPACE TRANSLATIONS. Dále spolupracuje se souborem SPITFIRE COMPANY, kde se účastnil před 2 roky SPITFIRE LABu, dále na site specific projektu pod vedením choreografa SAJU HARI a momentálně se alternuje s Jiřím Bartovancem v jejich poslední produkci SNIPERS LAKE. Mezi dalšími pracoval i s Radimem Vizvárym, Ondřejem Lipovským, Mattheow Rogersem, Alexandrou Karabelas, souborem VerTeDance a podílel se i na tanečním maratonu se Stefanem Drehrerem a Miou Lawrance. Věnuje se i choreografické práci a to nejen pro taneční a pohybové soubory (Viktorka, Žízně, BOI, SYNovial,…), ale i pro činoherní či alternativní divadelní soubory (Kamarádi v divadle DISK, V borůvčí souboru Geisslers Hofcomoedianten, Zmoudření Dona Quijota Divadla Spektákl). Spolu s mimem Markem Zelinkou si založili divadelní tým [PLAY] boyz, v němž oba účinkují. 

www.playboyz.cz