THEATRUM KUKS 2023 očima Báry Sedlákové

Jeďte na Kuks! Zažijte barokní piknik, Forresta Gumpa v kulisách třicetileté války a barokní divadelní rej Theatrum Kuks (reportáž pro Deník N)
Mnoho už bylo řečeno o krásách barokního Kuksu. Jenže když těsně před západem slunce konečně stanete v zahradě u tamního hospitálu, možná se vám, jako mně, zachce založit si blog o vlivu bylinkových zahrad na spiritualitu člověka.

Co teprve, až začne divadelní rej. Atmosféru festivalu Theatrum Kuks definuje... Více čtěte zde (placený obsah) >>>

Za gram Kuksu šel bych světa kraj aneb 22. narozeniny festivalu Theatrum Kuks
Znáte ten pocit, když vyfotíte momentku nebo natočíte krátké video, a pak se díváte na displej, a připadá vám to moc kýčovité i na Instagram nebo whatsappovou skupinu s rodiči? Tak přesně tento problém mám od příjezdu na Kuks zhruba každé dvě hodiny. Začalo to už v úterý, ale se středečním programem se moje zoufalství z přívalu vizuální a jiné nádhery už téměř nedalo měřit. Ono je totiž poměrně složité zaujmout kritický postoj, když se na člověka valí intenzivní a efektní vjemy ze všech stran... Více čtěte zde >>>

Theatrum na výletě - creepy Kytice a fancy piknik
Baroko jako sloh mi nikdy úplně nepřirostlo k srdci. Znovu jsem na to myslela na první zastávce čtvrtečního výletu v Kostele Jana Nepomuckého na Zvičině, a pohled mi přitom klouzal po bílo-zlatém agresivně plastickém oltáři přímo proti mně. Všechna ta expresivní gesta, dynamičtí svatí a eroticky podbarvení andělé. A najednou mi došlo, v čem by mohl tkvít hlavní důvod mých nesympatií k baroknímu umění: je na mě příliš extrovertní... Více čtěte zde >>>

Jiřina Marešová: Baroko mě uhranulo svým zvukem (2023)

Jestli jste se někdy na Theatru Kuks ocitli byť jen na jednom koncertě vážné hudby nebo opeře, je slušná pravděpodobnost, že jednou z hudebnic byla Jiřina Marešová. Určitě si na ni pamatujete, protože podle jejího radostného úsměvu poznáte, jak moc ji to baví a jak moc miluje barokní hudbu. Ať už hraje na varhany, varhanní pozitiv, cembalo, regál nebo portativ.

Letos jste ji mohli v Kuksu vidět a slyšet „jen“ třikrát: na pozitiv doprovodila Simonu Balko a Terezu Bortlovou a jejich Andělské hlasy v kapli a dvakrát vystoupila s Ensemble Damian (oratorium Criminalista newinný v kostele a opera O původu Jaroměřic nakonec kvůli počasí v lapidáriu). Při návratu z jednoho koncertu nám Jiřina Marešová popsala, kde se vzala její záliba v baroku, jak ji okouzlil Kuks či jak vypadá baroko v novém kabátě. Více čtěte zde >>>

Andělé, harlekýni, trpaslíci a třetí rozměr kukské bipolarity (2023)

Malé vs. velké, dobré vs. špatné, život vs. smrt, ctnostné vs. neřestné… Typická barokní bipolarita na vás v Kuksu dýchne na každém kroku. Notoricky známé jsou samozřejmě sochy ctností a neřestí Matyáše Bernarda Brauna, jejich řady ale uvádí dva andělé: blažené a žalostné smrti.

„Říká se, že nic není černobílé, ale zrovna v baroku jsou protiklady a jejich explicitní znázornění běžné. Snad aby se v tom světě malý barokní člověk, zaskočený velikostí božího plánu, neztratil,“ zamýšlí se Kateřina Bohadlová. „Celý Kuks je postavený na kontrastech v krajině a architektuře a ústřední myšlence duchovního a světského života v rovnováze,“ dodává ředitelka festivalu THEATRUM KUKS i stejnojmenného spolku, který se snaží do kulturní památky vrátit živé umění.

Krajina, do níž hrabě František Antonín Špork Kuks zasadil, jakoby celou bipolaritu jen podtrhovala. Ale může dostat i zajímavý třetí rozměr, ostatně trojka je nejen v barokní symbolice posvátné číslo, v Kuksu ztělesněné kostelem Nejsvětější Trojice či třemi léčivými prameny. Více čtěte zde >>>

Od pramene k řece - k 330 letům Lázní Kuks

Na začátku byla voda, konkrétně tři prameny vyvěrající ze země na břehu Labe. „Kukská krajina je magická, ale bez vody by se umělecky nerozvinula,“ vyzdvihuje ředitelka festivalu THEATRUM KUKS Kateřina Bohadlová, proč je 21. ročník věnován právě vodě a kukským lázním. Od jejich založení uplynulo 330 let.

Když hrabě František Antonín Špork začal objevovat okolí zděděného hradišťského panství, dal nejprve roku 1690 vystavět osmiboký kostelík sv. Huberta ve (Starém) Plese. „Teprve o dva roky později se rozhodl využít silného pramene v labském údolí nedaleko Hradiště a pověstí o jeho léčivých účincích k plánování výstavby Lázní Kuks (Kuckus-Baad),“ vysvětluje propagátor baroka a Šporkova kukského odkazu Stanislav Bohadlo.

Hrabě tehdy požádal tři pražské univerzitní lékaře a královského fyzika, aby „léčivost“ vody prozkoumali. „Výsledkem rozboru složení, tedy žádných fiktivních ‚zázračných‘ účinků, jak to donekonečna stále opakují různí píáristé, byl seriózní nález na úrovni tehdejší mineralogie a empirické lékařské praxe,“ popisuje Bohadlo. Více čtěte zde >>>

Hanzlík: Musí přijít nějaký blázen…

Se skladatelem Tomášem Hanzlíkem o rekonstrukcích oper i šíření slávy moravského a českého baroka

Přesvědčivě a houževnatě dokazuje, že hudba českého a moravského baroka se vyrovná těm největším „blikajícím logům“, jež si hýčká německá a potažmo světová muzikologie. „Nevím, proč se pořád zhlížíme v něčem odjinud, když česká hudba v tomhle období jednoznačně dosáhla - stejně jako v architektuře - jednoho ze svých vrcholů,“ říká Tomáš Hanzlík.

Skladatel, muzikolog či umělecký šéf souboru Ensemble Damian a také jeden ze tří nominantů v Ceně divadelní kritiky za hudbu roku. Tou je jeho hudba k opeře Římská Lukrécie, jež nadchla publikum v zářijovém týdnu Antické Štvanice v plenéru pod Hlávkovým mostem. A koncertněji podanou verzi mohli návštěvníci slyšet na slavnostním zahájení 20. ročníku festivalu Theatrum Kuks v srpnu 2021. Více čtěte zde »

Baroko máme nejvíc pod kůží, říká zakladatel festivalu Stanislav Bohadlo

Už přes dvacet let ožívá obec Kuks i protější břeh s hospitálem koncem srpna festivalem THEATRUM KUKS. Probudit uměleckého ducha doby hraběte Šporka se rozhodl vysokoškolský profesor, muzikolog a propagátor baroka Stanislav Bohadlo, kterému v roce 2002 padla do oka jedna stodola z 18. století… Přečtěte si rozhovor, který vznikl ke 20. narozeninám festivalu, jenž se postupně stal jednou z nejvýznamnějších kulturních akcí v kraji. Více čtěte zde »

Okouzleni Kuksem a barokem aneb Jak to všechno začalo

Dvacet let, to už by se snad mohlo nazvat tradicí. A festival THEATRUM KUKS, to je navazování na tradici… na tradici Kuksu jako hudebního, divadelního a uměleckého centra evropského významu, které ze zapadlého údolí ve východních Čechách na přelomu 17. a 18. století postupně vybudoval hrabě František Antonín Špork. Genius loci unikátního barokního areálu přetrvalo i dlouhá období nezájmu a chátrání, aby bylo od 90. let minulého století zase postupně více vidět a cítit. O to se zasloužil i Stanislav Bohadlo, který zároveň s festivalem inicioval vznik amatérského divadelního souboru Geisslers Hofcomoedianten, jenž je s festivalem nerozlučně spjatý.

„Mohli jsme se tenkrát podílet na oživování místa, které ještě zdaleka nebylo po rekonstrukci, takže působilo spíš dekadentně, než nějak honosně barokně,“ vzpomíná, jak začal příběh Geisslerů i festivalu, jedna ze zakládajících členek souboru a zároveň ředitelka Theatra Kateřina Bohadlová. Více čtěte zde »